Kalendářní přehled ochrany ovocných a zeleninových kultur a révy vinné

• U broskvoní je optimální termín v době, kdy se začínají zvětšovat vrcholové listové pupeny na jednotlivých větvičkách. Bývá to obyčejně tehdy, když na lískových keřích práší jehnědy. U broskvoní jde především o první a rozhodující postřik proti kadeřavosti broskvoně a suché skvrnivosti listů broskvoně. Toto opatření dále působí proti napadení větévek, větví a kmenů bakteriemi z rodu Pseudomas a houbami z rodu Valsa (Leuctoma). Omezíme tím výskyt korových nekróz.
• U dalších peckovin může toto ošetření bránit výskytu puchrovitosti, dále též korovým nekrózám a částečně omezit i vznik tzv. mrtvice u meruněk.
• U jádrovin omezíme tímto postřikem výskyt nektriové korové nekrózy a strupovitosti. Postřik je třeba provádět, až když teplota vzduchu vystoupí nejméně na 7 °C.
• Pokud teplota vzduchu dosahuje více jak  8 °C, po několik hodin denně, je možné provést v zahradách a sadech postřik jabloní proti červivosti plodů, způsobené housenkami obaleče jablečného. Aplikace biologického přípravku NEMAPOM, na bázi parazitických hlístice Steinernema feltiae se provádí postřikem, nebo rosením. Nejlepší účinky aplikace jsou za deště nebo ihned po dešti. Hlístice neparazitují housenky obaleče, které do 2-3 dní hynou. Účinek je až 80%.

Kulturu jahod očistíme od starých zaschlých a nemocných listů, jahodník přihnojíme a ošetříme pomocí měďnatého přípravku proti antraknóze jahodníku. 

Při vlhkém a chladném jaru je nutné pokračovat až do začátku kvetení v ochraně broskvoní proti kadeřavosti, přípravkem Vitisan. Každoročně je bezpodmínečně nutné provést preventivní postřiky proti hnědému padlí angreštu. Pro první ošetření (v době již před květem angreštů) se nyní doporučuje použít přípravky na bázi síry. 

V březnu navíc obnovujeme lepové pásy na kmenech ovocných stromů. Na kmeny jabloní naopak připevňujeme lapací pásy z vlnité lepenky k pozdnějšímu nalákání housenek obaleče jablečného. Jestliže se v minulé vegetační sezóně objevila na hrušních mera skvrnitá, je třeba zahájit ochranu proti ní již v březnu. V sadu totiž začíná létat již koncem února a v průběhu března. Pohlavně zralé samičky kladou vajíčka ve dnech, kdy jsou maximální denní teploty 10 °C či více. Vrchol kladení vajíček je v dubnu a v květnu. V ochraně proti meře je třeba především zabránit předčasnému vykladení vajíček (provést tzv. synchronizaci kladení) a při ochraně použít přípravky maximálně šetrné k k predátorům mer (dravé ploštice, parazitické vosičky, slunéčka a škvory). 

Při kalamitním výskytu mer na hrušních v předchozím roce, ke kterému však většinou dochází na monokulturách hrušní u velkosadařů, je zapotřebí provést následující sled ochranných opatření:
Březen: nejméně dvakrát provedeme postřik okrajových částí stromů 1% kaolinem s přídavkem smáčedla.
Duben: ve fázi myšího ouška, kdy se ještě nelíhnou z vajíček první nymfy, může populaci těchto škůdců omezit dobře provedený jarní postřik Spintorem.
Těsně před květem, kdy se již začínají líhnout nymfy z vajíček, ošetřujeme přípravkem RockEffect. Ihned po odkvětu postřik zopakujeme. Na pozdější ošetření proti starším larvám a dospělcům mer je již aplikace méně efektivní. Jako postřik se doporučuje Spintor.

Na porostech česneku ponecháme až do začátku dubna bílou netkanou textilii chránící před náletem mouchy houbomilky česnekové. 

Současně, ale nejpozději ve fázi myšího ouška, je třeba provést i první preventivní ošetření jádrovin proti strupovitosti. Doporučujeme provést dvě ošetření přípravkem Vitisan, který působí kurativně a brání klíčení spor a omezuje růst mycelia padlí. Zahajující postřik je třeba provést již ve fázi zeleného pupenu až myšího ouška, druhý pak nejpozději ve fázi zeleného poupěte. 

V teplejších oblastech nacházíme zpravidla již koncem dubna více než 5% větviček poškozených padlím jabloně. Zde je pak nutné nejpozději ve fázi zeleného poupěte provést první ošetření proti této chorobě, a to preparáty na bázi síry. 

U peckovin provádíme první jarní ošetření v období od fáze zeleného pupenu (pukání pupenů) do fáze zeleného poupěte. Alternativně lze obecně k jarnímu ošetření využít NeemAzal T/S jako insekticid, případně přípravky Neudosan.

U rybízu provedeme v dubnu před květem první ošetření proti listovým houbovým chorobám (antraknóze a sloupečkové rzivosti rybízu). Použijeme přípravek Vitisan, který působí kurativně a brání klíčení spor a omezuje růst mycelia padlí.

Záhony jahodníku zakryjeme proti roztočíkovi jahodníkovému a přízemním mrazíkům ochrannou sítí. 

Porosty s pravidelným výskytem hálčivce révového se ošetří sirnatým přípravkem. Při eventuálním chladném a deštivém počasí pokračujeme až do kvetení broskvoní ve čtrnáctidenních intervalech ochrannými postřiky proti kadeřavosti. Doporučujeme použít kontaktní měďnatý fungicid. 

Při chladném a deštivém počasí v době kvetení meruněk a višní se provádí jednou až dvakrát ošetření proti moniliniové spále, a to nejlépe na počátku květu a při dokvétání. Doporučujeme ošetření měďnatým přípravkem. 

Po odkvětu angreštu bude rovněž nutné pokračovat v ošetření proti hnědému padlí, a to dvěma postřiky ve čtrnáctidenních intervalech. Za předpokladu, že byl angrešt preventivně ošetřen jiným účinným fungicidem na bázi síry. Po odkvětu pak použijeme přípravek Vitisan. 

Po začátku kvetení jahodníku a poté při jeho dokvétání je potřeba zejména za deštivého počasí ošetřit porosty proti šedé hnilobě. Jako postřikový prostředek doporučujeme směs Vitisan

Cibule pěstovaná ze sazečky často vykazuje v květnu zkroucené a deformované listy, což je nepochybný příznak toho, že byla napadena první generací vrtalky pórové (podobné vizuální znaky se objeví i při virové žluté zakrslosti cibule - OYDV, která někdy nastává právě u cibule sazečky). Moucha vrtalky pórové (z jarní generace) nalétává především na cibuli, případně i na česnek a přezimující pór, a to od dubna až do začátku května. Jedinou racionální ochranou je překrytí vzešlé cibule ze sazečky netkanou textilií.

Pokud chceme mít dostatečnou úrodu u slivoní, musíme již při dokvétání provést rozhodující postřik k likvidaci pilatky švestkové a žluté! Můžeme použít postřik výluhem dřeva z tropického keře Quassia amara. Nálet pilatek na slivoních lze zjistit vyvěšením bílých lepových desek do korun stromů. V průběhu měsíce ošetřujeme dle potřeby ovocné dřeviny proti listovým mšicím (NeemAzal T/S), jádroviny proti merám a jabloně proti vlnatce krvavé (Neudosan). Přítomnost mer na stromech (na jabloních mera jabloňová, na hrušních zákeřnější mera skvrnitá) zjistíme pomocí poklepu na větve stromů. Po tomto manévru okřídlení jedinci s typickým cvakavým zvukem odskakují z větví, chvíli poletují v okolí a znovu se usazují na strom. Listy napadených stromů jsou pokryté medovicí a později černěmi, listy na hrušních se posléze krabatí a odumírají. Plody jsou rzivé a stromy celkově chátrají. 

U meruněk hrozí již začátkem května při vlhkém a teplém počasí výskyt závažné houbové choroby hnědnutí listů meruňky. Pokud se po odkvětu meruněk vyskytne takové počasí, musíme stromy nejméně dvakrát až třikrát v intervalu 7-10 dnů ošetřit VitiSanem. Za deštivého počasí se poprvé ošetřuje již krátce po odkvětu.

U révy vinné ve vývojové fázi 5-6 listů je třeba provést první ošetření proti padlí révy a proti plísni révy. Obvykle na začátku sezóny upřednostňujeme kontaktní, preventivně působící přípravky na bázi síry. V této době začíná let první generace obalečů. Je třeba urychleně dokončit vyvěšení feromonových lapáků (DELTASTOP EA, LB) a zahájit sledování letu. Proti první generaci se ošetřují jen významně ohrožené porosty při silném výskytu jedinců. Zpravidla stačí pouze jedna aplikace. Většinou se ošetřuje 8-10 dnů po vrcholu letu přípravkem s larvacidním účinkem SpinTor a 3-5 dnů po vrcholu letu, přípravkem na bázi bakteriálního insekticidu Bacillus thuringiensis Lepinox Plus. 

Na začátku kvetení jahodníku a poté 7 dní provádíme zejména za deštivého počasí zpravidla dva postřiky proti šedé hnilobě jahod. Použijeme postřik Vitisan.

Začátkem června dochází zejména ve vyšších polohách při teplém a vlhkém počasí k počátkům infekce, která způsobuje skvrnitost listů třešně a višně. Použijeme přípravek VitiSan + přípravek na bázi síry.

V tomto období ošetřujeme jabloně proti obaleči jablečnému, který způsobuje červivost plodů. Využíváme především signalizaci pomocí feromonových lapáků (DELTASTOP CP). Ten, kdo feromonový lapák do koruny jabloně nevyvěsil a zjistí na stromě první červivý plod, musí okamžitě aplikovat přípravek na bázi bakteriálního insekticidu Bacillus thuringiensis Lepinox Plus. Jediné správné určení termínu aplikace je pomocí lapáku. Po vrcholu náletu obaleče použijeme za 3-5 dnů bakteriální insekticid MADEX.

Po 10. červnu začíná nálet mouchy vrtule třešňové. Ta způsobuje červivost třešní zrajících v červenci nebo v srpnu. Nálet vrtule třešňové se dá zjistit pomocí speciálních žlutých lepových desek vyvěšených do korun stromů. Bývá to obyčejně v době, kdy v přírodě kvete bez černý. Proti vrtuli ošetřujeme vždy dvakrát ve čtrnáctidenním intervalu. První postřik přípravkem SpinTor načasujeme za 10 dnů po začátku náletu tohoto škůdce.

Každoročně se na ovocných stromech a na bobulovinách vyskytují listové mšice. Zde nesmíme váhat a včas proti nim použít NeemAzal T/S.

V červnu vyžaduje réva vinná zvýšenou pozornost při ochraně proti padlí révy a plísni révy vinné. Nejprve, obyčejně začátkem června, v období těsně před květem nebo nejpozději na začátku kvetení révy vinné, musíme provést další ošetření. Právě v této fázi u padlí nastupuje a u plísně trvá období vysoké citlivosti mladých hroznů k infekci. Doporučujeme postřik Vitisan v kombinaci s Altelou. Tento postřik je během sezóny potřeba aplikovat třikrát. Za dva týdny po odkvětu, kdy bobule dosahují již velikosti hrášku, provedeme další ošetření proti padlí a proti plísni révy vinné, a to stejným kombinovaným postřikem. 

Po sklizni jahod, tedy většinou koncem června, je nutné ošetřit jahodiště. Pokud se vyskytne bílá nebo fialová skvrnitost listů jahodníku, sežneme porost a ošetříme přípravkem Vitisan. Vždy bychom po sklizni měli likvidovat roztočíka jahodníkového. Jako insekticid použijeme přípravek NeemAzal T/S. 

Červen je měsícem, kdy u zeleniny a brambor hrozí masivní výskyt plísní. U rajčat je to především plíseň rajčete. Musíme je proto za vlhkého a teplého počasí opakovaně preventivně ošetřovat. Doporučujeme přípravky na bázi mědi. 

U brambor hrozí výskyt plísně bramboru a poškození natě mandelinkou bramborovou. Proti plísni bramboru se opět jeví jako spolehlivý měďnaté přípravky. Proti mandelince doporučujeme aplikovat postřikový insekticid NeemAzal T/S nebo  SpinTor. 

Koncem června jsme uzavřeli ošetřování jádrovin proti strupovitosti. Je třeba si však uvědomit, že začátek července je rozhodující k zabránění výskytu padlí na jabloních v příští sezóně. Z těchto důvodů aplikujeme v první polovině měsíce v ochraně proti této chorobě závěrečný postřik fungicidním preparátem na bázi síry.

Koncem července, (nejpozději začátkem srpna) musíme ošetřit jabloně proti 2. generaci obaleče jablečného a švestky též proti 2. generaci obaleče švestkového, abychom zabránili pozdní červivosti plodů. Opět je třeba sledovat feromonové lapáky a včas v příslušném intervalu od masivního náletu obalečů, provést ošetření přípravkem na bázi bakteriálního insekticidu Bacillus thuringiensis Lepinox Plus. U bobulovin musíme po sklizni ošetřit keře a stromky. U samotného angreštu především likvidujeme hnědé padlí. Ostříháme napadené větvičky, prosvětlíme korunky a ošetříme stromy hořkou solí s boraxem a sírou. 

Náchylné odrůdy červeného rybízu naopak po sklizni ošetříme proti antraknóze přípravkem Polyversum a nebo Altela. Černý rybíz je třeba ošetřit proti septoriové skvrnitosti (VitiSan +  sirnatý fungicid a i proti hnědému padlí. Červený a černý rybíz musíme po sklizni postříkat přípravkem Neudosan vždy, když se na jaře objevily zvětšené pupeny vlivem poškození vlnovníkem rybízovým. 

Červenec je rovněž velmi náročným na ochranu révy vinné. V první polovině měsíce, zvláště kolem 5. a 6. července, bývá vysoký infekční tlak plísně révy, ale především padlí révy. Pokud už bohužel dojde ve vinohradu k projevům padlí na listech a bobulích, je nezbytné urgentně použít k zastavení dalších škod eradikativně a intenzivně působící přípravky, zejména na bázi síry, mědi, Vitisan  (opakovaně ve 3 denním intervalu). Proti šedé hnilobě lze v této době využívat vedlejší účinnosti přípravků proti plísni nebo padlí révy. V červenci je třeba provést ošetření proti druhé generaci obalečů (Lepinox Plus). Při deštivém počasí jsou pak nutné další aplikace proti plísni révy a naopak při suchém a horkém počasí s eventuálními ranními rosami musíme pokračovat v ošetření proti padlí révy.

Po sklizni jahod se musíme postarat o jahodiště. Tříletý porost je třeba odstranit. Mladší kultury, které chceme uchovat do příští sezóny, mohou být postiženy jednak fytoftorovými hnilobami poškozujícími kořeny, rhizomy a plody jahodníku, dále bílou nebo fialovou skvrnivostí listů a konečně roztočíkem jahodníkovým. Proti bílé a fialové skvrnitosti listů se doporučuje ihned po sklizni sežnout porost, následně přihnojit a ošetřit měďnatým fungicidem. Roztočík jahodníkový má během roku až 7 překrývajících se generací. Nejvíce se množí v dubnu a na vrcholu léta. Je vhodné jednak v červenci odstranit zakrnělé, silně napadené trsy a navíc je důležité provést ošetření přípravkem Vitisan + Altela. Tento postřik aplikovat do srdíček, tj. do středů jahodníkových trsů. 

V posledních letech se na listech a rubině plodů vlašských ořechů prakticky každoročně objevují známky poškození od vlnovníků. Vlnovník puchýřovitý způsobuje bradavčitost listů a rubiny plodů a vlnovník ořešákový vyvolává plstnatost na listech. Tito roztoči, podobně jako vlnovník rybízový, přezimují v pupenech, nikoli na listech, takže zde nepomůže ani shrabování a spálení padlých listů na podzim. Lze předpokládat, že proti vlnovníkům by mohl být účinný přípravek na bázi síry. Proti těmto škůdcům je účinný i dravý roztoč Typhlodromus pyri vysazený v zimním období.

U zeleniny a brambor je třeba i v tomto měsíci pokračovat v ošetřování proti plísním. Univerzálními přípravky proti nim před sklizní jsou měďnaté fungicidy. Případně také přípravek Altela. Působí proti plísni cibule, bílé hnilobě česneku, plísni rajčete a proti plísni dýňovitých. Nastane-li však už u okurek doba sklizně, musíme použít Polyversum, protože má nulovou ochrannou lhůtu, a lze ho tedy využívat v intervalech mezi jednotlivými sběry. Ze stejných důvodů lze používat u rajčat mezi jednotlivými sklizněmi VitiSan. V době sklizně raných brambor je možné aplikovat v intervalu mezi jednotlivými částečnými výběry brambor z půdy rovněž Vitisan + Altela. Brambory se mohou ošetřit maximálně třikrát. 

U jabloní pokračujeme v opakovaných 14-denních postřicích plodů k zamezení Ca-deficientní (hořké) skvrnitosti jablek. Použijeme přípravky obsahující chlorid vápenatý a síru.

I v srpnu pokračujeme v zamezení vzniku pozdní červivosti plodů, kterou u jádrovin a peckovin způsobují druhé generace obaleče jablečného a švestkového. K ošetření stromů s podzimními a zimními odrůdami lze využít přípravek SpinTor a MADEX. 

Při teplém a suchém počasí v červenci a srpnu může dojít k přemnožení svilušek a hálčivců na jádrovinách a slivoních. Děje se to především tam, kde pěstitel k likvidaci živočišných škůdců na ovocných dřevinách použil neuváženě pyrethroidy. Jabloně při napadení sviluškami strádají, mají menší svinuté listy šedo bronzové barvy. Za takovýchto okolností musíme pak stromy nejméně 2x po sobě ošetřit v intervalu 10-14 dnů přípravkem NeemAzal T/S. Elegantní a především efektivní je zimní introdukce dravého roztoče Typhlodomus pyri. 

Obyčejně v první polovině srpna, při zaměkání bobulí révy vinné, je třeba provést postřik proti šedé hnilobě hroznů (botritýdě). Doporučujeme použít kombinaci přípravků VitiSan a postřik Altela. Ve stejné době provádíme i závěrečný postřik proti padlí a perenospóře sirnatým fungicidem. 

V horkých a suchých letních obdobích se může také na zelenině výrazně přemnožit sviluška chmelová, především na okurkách a paprikách. Na listech vyvolává skvrnité či okrajové žloutnutí listů, které se nakonec zbarví do šedohněda a usychají. Rovněž i zde lze pozorovat na rubu listů kromě pavučinky i různá vývojová stádia svilušek. Mnohým pěstitelům poničily už v červenci venkovní okurkový porost, a to již v době, kdy se ještě u nás ani nevyskytla plíseň okurky. Nejvíce však sviluška chmelová škodí u skleníkových porostů okurek. Na postižené venkovní i skleníkové kultury je účinný a vhodný postřik sirnatým fungicidem. Lze jej využít i během sklizně, neboť má krátkou ochrannou lhůtu - u okurek 3 dny, u paprik 14 dnů. U okurek pěstovaných venku lze využít pouze postřiky, u okurek ve skleníku lze využít biologickou ochranu. Proti sviluškám lze do skleníku aplikovat dravého roztoče Phytoseiulus persimilis. Jen připomínáme, že v případě použití biologických preparátů (bioagens - roztoči, vosičky, hlístice) je důležité nepoužívat konvenční chemické postřiky, neboť jejich působení zahubí i užitečné organismy. V případě, že byly chemické postřiky použity na skleníkovém porostu ještě před vysazením bioagens, je potřeba s aplikací vyčkat 10-21 dnů v závislosti na použitém chemickém prostředku, aby došlo k co největšímu odstranění zbytkových reziduí z půdy a rostlin.

Koncem srpna a především září se mšice vracení zpět z bylinných hostitelů na ovocné stromy a keře. Pokud stav nelze vyřešit ostříháním napadených částí větviček, doporučujeme použít přírodní insekticidy NeemAzal T/S, Neudosan, Spruzit. 

V srpnu začínáme s obnovou výsadby nových jahodníkových porostů. Vzhledem k tomu, že většina starších porostů je napadena červenou hnilobou kořenů nebo fytoftorovou hnilobou jahodníku, musí se především použít zdravá sadba, střídat místa k osázení jahodníkem a eventuálně navíc všechny nové vysazované sazenice namáčet nejméně 20 minut do 0,25 % suspenze přípravku Polyversum, zde se jak k namáčení, tak i k pásové zálivce doporučuje 0,05 % koncentrace. Obě ošetření se provádějí pouze jednou, šířka ošetřených pásů by měla být 20 cm.

Pěstitelé zeleniny a brambor musí při deštivém a teplém počasí v srpnu nadále sledovat kultury. Předpokladem úspěchu je včasné preventivní ošetření porostů, brambor a zeleniny. Během probíhající sklizně musíme k ochraně používat jen přípravky s krátkou ochrannou lhůtou (3-7 dnů). Pokud jsou porosty bez chorob, můžeme použít kontaktní přípravky na bázi síry. U okurek můžeme při zjištění plísně dýňovitých případně ošetřovat mezi sklizněmi přírodním postřikem z přesličky nebo měďnatým přípravkem. Při eventuálním výskytu padlí okurky aplikujeme přípravky na bázi síry. Mrkev a petržel je třeba při prvních příznacích výskytu padlí miříkovitých rovněž aplikovat sirnatý fungicid. 

Vyčistíme, vybílíme a vysíříme sklep, očistíme a vydezinfikujeme police a lísky na ovoce. K dezinfekci použijeme 1 % suspenzi Chloraminu nebo přidáváme do vody přípravek Savo. 

Dokončujeme ošetřování plodů jabloní proti Ca-deficientní skvrnitosti jablek solemi vápníku. Rozhodující je poslední postřik 14 dnů před sklizní, a to přípravkem obsahujícím chlorid vápenatý a síru.

U plodů jádrovin je vhodné v lokalitách, kde se především sazovitost vyskytuje téměř každoročně, realizovat nejpozději od poloviny srpna opatření, která omezí výskyt sazovitosti jablek, ale i skládkových hnilob a skládkové strupovitosti u plodů určených ke skladování. Možné je použít postřik přípravkem VitiSan + přípravek na bázi síry. Sazovitost se především silně projeví na plodech jabloní a hrušní při deštivých a relativně teplých podzimních měsících, zvláště při teplém a vlhkém září. 

V září se vracejí mšice z bylinných hostitelů zpět na ovocné stromy a keře. Pokud dojde k projevům jejich přemnožení na ovocných kulturách, je třeba znovu zasáhnout přípravkem NeemAzal T/S. Koncem měsíce září upevňujeme na kmeny stromů a na kůly lepové pásy proti samičkám píďalky podzimní. Tyto pásy musí být pevně přivázány ke kmenům a kůlům tak, aby nemohly samičky proklouznout. Můžeme místo toho oškrabat borku ve spodní části kmenů a stromové lepidlo natřít ve vodorovném pásu přímo na kmen. Tímto opatřením předcházíme jarním holožírům listů housenkami píďalek. 

Pokud je na počátku září deštivé počasí příznivé pro šedou hnilobu hroznů, je třeba provést u révy vinné postřik VitiSanem a postřik Altela.  

V září je v zeleninové zahradě nejzávažnějším škůdcem pochmurnatka mrkvová. Druhá generace této mouchy klade vajíčka v druhé polovině srpna a září a způsobuje poté tzv. červivost mrkve. Jedinou ochranou je překrývání mrkvových porostů netkanou textilií v období kladení vajíček. 

Od konce srpna přes celé září ponecháváme přikryté netkané textilií i porosty póru, neboť tento zásah je šetrnou a účinnou ochranou proti vrtalce pórové. Nálet vrtalek se pozná podle tečkovitých vpichů do listů hostitelských rostlin. Vrtalka pórová má je malá dvoukřídlá muška, jejíž larvy na jaře poškozují listy cibule kuchyňské, v létě pak rostliny póru. Často se nepodaří ve správný čas provést ošetření porostů cibule na jaře a v pozdním létě (tj. v době hromadného rojení dospělců vrtalek). Tento účinný zákrok přípravkem Neudosan se musí provést do začátku líhnutí larev, proto se většinou realizuje pouze u velkopěstitelů.  

Od poloviny září, případně začátkem října, až do poloviny prosince doporučujeme provést v zahradách a sadech postřik jabloní proti červivosti plodů, způsobené housenkami obaleče jablečného. Aplikace biologického přípravku NEMAPOM, na bázi parazitických hlístice Steinernema feltiae se provádí postřikem, nebo rosením po sklizni. Teplota vzduchu musí být ideálně okolo 8 °C, po několik hodin denně. Nejlepší účinky aplikace jsou za deště nebo ihned po dešti. Hlístice neparazitují housenky obaleče, které do 2-3 dní hynou. Účinek je až 80%.

Po sklizni ovoce obnovujeme na kmenech slivoní lepové pásy (případně znovu obnovujeme lep natřený přímo na kmeny). Tím zabráníme bezkřídlé samičce píďalky podzimní vylézt po kmeni a naklást v koruně stromu vajíčka. Z kmene jádrovin pak likvidujeme (pálíme) pásy z vlnité lepenky a tak ničíme zde ukrytá různá vývojová stadia škodlivého hmyzu. 

Po sklizni ovoce navíc vždy vyčistíme plochy pod ovocnými stromy od veškerého spadlého, červivého a nahnilého ovoce. U peckovin ze stromů odstraníme mumifikované plody, jež pevně lpí k přilehlé větvičce, neboť jsou zdrojem infekce pro moniliniovou spálu a pro moniliniovou hnilobu ovoce v následujícím roce. 

Nebezpečnou strupovitost lze v příštím roce omezit postřikem 5 % roztoku močoviny asi tak týden před opadem listů (ne dříve!). 

Koncem října je ještě možné ničit vlnatku krvavou na stromech. Lze použít přípravek NeemAzal T/S. Do postřiku přidáme smáčedlo (Wetcit, společně s přípravkem Altela jako prevenci proti houbovým chorobám).

Od poloviny září, případně začátkem října, až do poloviny prosince doporučujeme provést v zahradách a sadech postřik jabloní proti červivosti plodů, způsobené housenkami obaleče jablečného. Aplikace biologického přípravku NEMAPOM, na bázi parazitických hlístice Steinernema feltiae se provádí postřikem, nebo rosením po sklizni. Teplota vzduchu musí být ideálně okolo 8 °C, po několik hodin denně. Nejlepší účinky aplikace jsou za deště nebo ihned po dešti. Hlístice neparazitují housenky obaleče, které do 2-3 dní hynou. Účinek je až 80%.

V tomto období vysazujeme na záhony česnek. Je třeba jej namořit ještě před výsadbou proti vlnovníku česnekovému. Vlnovník je spolehlivě likvidován sirnatým fungicidním přípravkem (5 % suspenzi, délka moření 6 hodin). Proti houbovým chorobám je účinné moření mykoparazitními přípravky Clonoplus nebo Gliorex. Nejdříve moříme stroužky česneku sirnatým přípravkem a poté (nikoliv naopak) je odděleně moříme proti houbovým chorobám.

Desinfekce půdy je velmi důležitou fází péče o půdu ve sklenících. Půdu v zahradních sklenících a fóliovnících doporučujeme po skončení vegetačního období důkladně vyčistit, asanovat insekticidem a ponechat vymrznout. Absencí tohoto opatření nelze vyloučit přežití škůdců v uzavřených prostorách, zejména dobře vyhřívaných sluncem. V první fázi je nutné pečlivé odstranění pozůstatků rostlin a jejich likvidace rozdrcením, spálením, nebo zahrnutím vápnem a zeminou. Přítomné zárodky škůdců či chorob mohou přežívat, přezimovat, dokončit svůj vývoj v další sezóně a dále se šířit po nových rostlinách nebo se reprodukovat i mimo skleník. Dalším krokem by mělo být jednou za čas část zeminy/substrátu ve skleníku, nahradit za čistý díl, nejlépe propařovaného substrátu. 

Spadlé listy ze stromů a keřů na podzim shrabujeme. Listy napadené minujícími živočišnými škůdci likvidujeme, nejlépe pálením. Pokud jsou napadeny listovými chorobami, zarýváme je na záhony, zakopáváme do země nebo je můžeme i zkompostovat. Podmínkou je, aby poslední vrstva listí na kompostu byla dokonale překryta vrstvou zeminy nebo jiného materiálu (např. posečené trávy).